V Pythonu jsou knihovny jakési "sady nástrojů", které obsahují spoustu už napsaného kódu. Tím, že využívají existující kód namísto psaní všeho od nuly, umožňují programátorům rychleji vyvíjet další software.
Abychom mohli používat kód z knihoven, musíme ho nejprve naimportovat do našeho programu. To se udělá napsáním slova import a názvu knihovny na začátek programu:
import random
nahodne_cislo = random.randint(1, 100) # fuknce randit vrátí číslo vylosované ze zadaného intervalu od 1 (včetně) do 100 (včetně)
print("Nahodne cislo je:", nahodne_cislo)
import math
print(math.sqrt(16)) # Výstup: 4
Pokud bychom chtěli použít pouze konkrétní jednu funkci z nějaké knihovny, můžeme ji importovat následujícím způsobem.
from math import sqrt
print(sqrt(16)) # Výstup: 4.0
Je také možné provést import knihovny pod vlastním názvem (aliasem):
import numpy as np
arr = np.array([1, 2, 3, 4])
print(arr) # Výstup: [1 2 3 4]
Pokud nám standardní knihovny v Pythonu nestačí, je možné doinstalovat nějakou externí. To se provádí příkazem pip:
pip install requests
import requests
response = requests.get('https://api.github.com')
print(response.status_code) # Výstup: 200
V případě potřeby si můžeme vytvořit vlastní modul. Stačí napsat náš kód do souboru s příponou .py
a poté jej importovat do jiného skriptu. Název modulu odpovídá názvu importovaného souboru (bez přípony).
# Obsah souboru muj_modul.py
def pozdrav():
print("Ahoj")
# Obsah hlavního souboru
import muj_modul
muj_modul.pozdrav() # Výstup: Ahoj
Tohle by bylo z teorie vše, a proto nastává čas si znalosti procvičit. Zde je pro nás připraven testovací kvíz.